Čerstvé bylinky
Čerstvé bylinky mají jemnější, prchavější aroma než sušené — proto se u dlouho vařených jídel přidávají spíš na závěr vaření, ne na začátek (dlouhé vaření aroma zničí). Výjimkou jsou tužší, "dřevnaté" bylinky (rozmarýn, tymián), které snesou delší tepelnou úpravu a přidávají se naopak na začátek, podobně jako sušené.
Jemné, měkké bylinky (bazalka, petržel, kopr, koriandr) se hodí hlavně syrové nebo přidané těsně před podáváním jako posyp — jejich aroma při vaření rychle mizí.
Poměr čerstvé ku sušené bylince při náhradě je zhruba 3:1 (čerstvé se používá 3× víc než sušené, protože sušením se aroma koncentruje) — recept počítající s čerstvou bylinkou proto nejde nahradit sušenou ve stejném množství.