Japonská strava a dlouhověkost

Ryby a omega-3 mastné kyseliny

Nejlépe podložené tvrzení z celého seznamu — protizánětlivý efekt omega-3 mastných kyselin z tučných ryb má za sebou desetiletí výzkumu.

Tučné ryby — losos, makrela, sardinky, sleď — jsou hlavním přírodním zdrojem omega-3 mastných kyselin EPA a DHA. Na rozdíl od řady dalších "superpotravinových" tvrzení má tohle za sebou desítky let výzkumu a je to jedno z nejméně sporných doporučení ve výživě vůbec.

Efekt je hlavně protizánětlivý — omega-3 mastné kyseliny ovlivňují produkci zánětlivých signálních látek v těle. Chronický, nízkoúrovňový zánět souvisí s řadou civilizačních chorob i s viditelným stárnutím kůže, takže "protizánětlivá strava" není jen marketingová fráze.

Japonská kuchyně staví na rybách výrazně víc než středoevropská — grilovaná makrela nebo losos k obědu i večeři je běžná, ne výjimečná záležitost. Doporučená frekvence v západních výživových doporučeních (typicky aspoň 2× týdně tučná ryba) je oproti tomu spíš minimum.

Kdo ryby nejí nebo nemůže sehnat kvalitní čerstvé, najde EPA a DHA v menší míře i v lněném semínku nebo vlašských ořechách (ve formě ALA, kterou tělo na EPA/DHA přeměňuje jen částečně a neúčinně) — přímý zdroj z ryb nebo mořských plodů zůstává nejspolehlivější.

Další z téhle kategorie

Hara hači bu — jíst jen do 80 % sytosti Asagohan — tradiční japonská snídaně Miso a fermentovaná sója — co doopravdy dělají Nattó a nattokináza — slibné, ne prokázané Mořské řasy — jód a minerály, ne kolagen