Hara hači bu — jíst jen do 80 % sytosti

Hara hači bu (腹八分目, doslova "břicho na osm z deseti dílů") je stará zásada s kořeny v konfuciánství, která v Japonsku, hlavně na Okinawě, přežila dodnes jako běžný stravovací zvyk: jíst, dokud člověk necítí plnou sytost, ne dokud "nedojí talíř do konce".

Není to žádná moderní diet-trend fráze — text doporučující jíst jen do 80 % kapacity se objevuje už v zenových pramenech kolem roku 1300. Prakticky to znamená přestat s jídlem o pár soust dřív, než přijde pocit plnosti, protože signál sytosti do mozku dorazí s určitým zpožděním.

Data z Okinawy tenhle zvyk podporují — místní obyvatelé mají typicky denní příjem kolem 1 800–1 900 kalorií a BMI 18–22, zatímco srovnatelná starší populace v USA má běžně BMI 26–27. Okinawa má zároveň jeden z nejvyšších podílů stoletých lidí na světě.

Je potřeba k tomu přistupovat s mírnou opatrností: jde o pozorovací (korelační) data, ne o řízený experiment — dlouhověkost Okinawanů je vedle jídla ovlivněná i genetikou, fyzickou aktivitou, sociálními vazbami a dalšími faktory, které se od kalorického příjmu nedají úplně oddělit. I tak je princip "přestat jíst dřív, než je člověk nacpaný" jedna z mála stravovacích rad, kterou lze aplikovat bez ohledu na to, co konkrétně vaříš.