Japonská strava a dlouhověkost

Miso a fermentovaná sója — co doopravdy dělají

Miso je fermentované, ale běžná příprava polévky (vaření) velkou část živých kultur zabije — benefit je hlavně z izoflavonů a minerálů, ne z garantovaných probiotik.

Miso vzniká fermentací sójových bobů (často s rýží nebo ječmenem) pomocí plísně Aspergillus oryzae, a fermentace samotná je reálná a dobře zdokumentovaná. Otázka je, co z toho zůstane v hotové polévce na talíři.

Běžný způsob přípravy miso polévky — rozpuštění pasty do horkého nebo vroucího vývaru — velkou část živých mikroorganismů usmrtí teplem. Pokud jde primárně o živé probiotické kultury, pomáhá vmíchat miso pastu až do vývaru staženého z ohně, ne do vroucí tekutiny, a nevařit polévku s ní dál.

I bez živých kultur ale miso pořád obsahuje to, co vzniklo během měsíců až let fermentace — sójové izoflavony, minerály (hlavně mangan, zinek, měď) a menší množství vitaminu K. Tohle se vařením neztrácí.

Realistický závěr: miso polévka je výživná, nízkokalorická a rychlá součást jídelníčku sama o sobě, ale rovnice "miso = garantovaná dávka probiotik ke snídani" platí jen omezeně, podle toho, jak přesně se připravuje.

Další z téhle kategorie

Hara hači bu — jíst jen do 80 % sytosti Asagohan — tradiční japonská snídaně Nattó a nattokináza — slibné, ne prokázané Ryby a omega-3 mastné kyseliny Mořské řasy — jód a minerály, ne kolagen